Recenze: Vidím to, co vrah

Autor: Jill Hathaway
Překladatel: Michaela Škultéty
Vydavatelství: Fragment ČR
Počet stran: 270
Rok vydání: 2012
Vydáno jako 1. výtisk



Anotace
Středoškolačka Vee je normální dívka, která řeší problémy jako každý teenager. Kromě toho však trpí poruchou spánku, která způsobuje dočasné bezvědomí. Během tohoto stavu se Vee ocitá v těle jiných lidí a vidí jejich očima. Jednoho dne se ocitne v těle vraha, který má na svědomí smrt její nejlepší kamarádky. Tento čin zamaskoval jako sebevraždu. Brzy poté zemře další dívka a Vee se začne strachovat o svou mladší sestru. Stojí před rozhodnutím, zda pátrání ponechat na policii, nebo se do něj pustit na vlastní pěst. Dokáže vrahovi jeho vinu?

Postavy
Sylvia Bell - Půvabná růžovlasá středoškolačka trpící narkolepsií, díky které se dokáže přenést někoho jiného. Outsider, podivín, simulant - takto vidí Sylvii její spolužáci, kteří ji nemají v lásce. Nemá mnoho přátel, ale ti, co si s ní rozumí ví, jak moc příjemná a hodná je. Zbožňuje starou rockovou muziku, černé oblečení a Nirvanu. Často se uzavírá do sebe, protože je osamělá.

Rollins - Sylviin nejlepší přítel a věčný záškolák. Je to přesný příklad, jak vypadá středoškolský nezkrotný rebel. Krátké černé vlasy, kožená bunda a seprané jeansy, cigareta v ústech a naprosto lhostejný výraz. Možná díky své povaze si se Sylvií tak padl do oka. Je pro ni velikou oporou i přes to, že si v poslední době moc nerozumí. Sám tuto postavu velmi obdivuji, kvůli skvělému sarkastickému humoru a trefnými hláškami, které s oblibou chrlí na všechny strany.

Zane Huxley - Vypracovaný mladík, na kterého se lepí hromada holek, kvůli jeho vzhledu. Přistěhoval se do města a začal chodit do stejné školy jako Sylvie. I přes to, že vypadá jako blonďatý povrchní šampónek, kterých je na středních školách drtivá většina, je Zane moc milý a hodný k okolí. Se Sylvií si padlo do oka takřka okamžitě a dost je to táhlo k sobě. Jeho otec spáchal sebevraždu a jeho matka je pološílená a v ne moc dobrém stavu.

Obsah
Sylvia Bell chodí na střední školu a zároveň doma zastává role "náhradní matky" své mladší sestře. V jejich dvanácti letech se u ní objevily první příznaky narkolepsie, kterou zdědila po své matce, která umřela na rakovinu. To, že neříká celou pravdu a při jejich záchvatech se přenáší do těl cizích lidí, nikdo neví. Se svým handicapem se dokázala naučit žít a v jisté míře i zabraňovat svým záchvatům. Jednou se přenese do těla vraha zabíjejícího její spolužačku Sophii a celé to nastraží jako sebevraždu. Cítí se hrozně, protože jako jediná ví, co se doopravdy stalo a nemůže o tom nikomu povědět. Proto se rozhodne pátrat po vrahovi na vlastní pěst a využít při tom své narkolepsie. Po další smrti jedné dívky ze školy se velmi obává, že vrah jde po její sestře, protože s oběma mrtvými dívkami byli nejlepší přítelkyně. Odkrývá jedno tajemství za druhým a do jejího seznamu podezřelých se dostává mnoho lidí, mezi kterými je dokonce i Rollins, její nejlepší kamarád, kterého zná od školky. Celý příběh vrcholí v neskutečném víru událostí a rozhodně stojí za přečtení!

Vlastní názor
Poprvé jsem se setkal s příběhem, který kombinuje prvky teenage dramatu ze školy a detektivky. Nápad to je vskutku skvělý, ale provedení tohoto nápadu mě už tak nenadchlo. Postavy mi připadají jako chodící středoškolské stereotypy, ale až na pár vyjimek se to dalo zvládnout. V některých osobnostech jsem se dokázal dobře ztotožnit a také se mi moc líbilo, jakým stylem autorka donutila čtenáře, aby si myslel o postavě to, co byste si měli myslet. To, co jsem už ale nepřekousl, byl velmi podivný překlad. V některých pasážích knihy byly věty velmi nesrozumitelné (Hlavně delší souvětí) a to mě dokáže opravdu vytočit. Tuto chybu ale soudím překladateli, a ne autorce samotné. Dost často se v knize objevovaly stereotypy o celém období dospívání. Dost to ukazuje na to, že si autorka žije ve svém světě, kde jsou všichni náctiletí špatní, zfetovaní a hloupí.

Knihu hodnotím 7/10 body a je mi dost líto, že autorka nevyužila celý potenciál, který tato kniha měla.

Věci/předměty, které mě zaujaly
- Sylviiny růžové vlasy a černé oblečení s motivem rockových kapel.
- Nápad o narkolepsii a přenášení
- Všudypřítomné depresivní postavy a šílené matky
- Vražda zamaskovaná jako sebevražda

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.