Nabitý program..

Tento týden byl pro mě docela pohodový. V pondělí jsem si podělal známky snad ve všech předmětech a ve zbytku týdne si je opravoval. Díky bohu se neukázaly žádné těžké testy, nebo nepříjemné přepadovky.

Proto jsem souhlasil s tím, že si vyrazím v pátek po škole s lidma z nižšího ročníku do čajovny. Nejdříve jsem protestoval a snažil se ze všeho vykroutit, protože se v té partě vyskytovali jedinci, se kterýma mám už nějakou tu špatnou vzpomínku. Nakonec jsem si řekl, že už stejně všechno stojí za prd a jedním odpolednem nic nezkazím. Probíhalo to celkem fajn, lidi se rozkecali a já se zaposlouchal do plynulé konverzace aniž bych sám extra komunikoval. Bylo fajn vidět je, jak se jim daří, a jak se mají na rozdíl ode mě dobře. Občas se na mě pokusili mluvit i nejmenovaní, ale já se je snažil ignorovat. Ne, že bych na ně chtěl být hnusný, to opravdu nechci. Právě že naopak, docela by se mi líbilo znova se s němi bavit, protože kvůli tomu už dva měsíce nemám klidné spaní a nebaví mě pořád přežívat na kofeinu a depresivních písničkách. Prostě mi chybí a to jakože vážně HODNĚ. Jen se nedokážu přimět k tomu, abych je vůbec pozdravil.

Po odchodu se ke mě připojila Gabb. a jeli jsme společnou cestou ke mě domů. Spala u mě a bylo to moc fajn. Řekl bych, že kdyby ten večer nebyla semnou, asi bych se užral k smrti čokoládou u filmů. Ten večer jsem měl jednu z největších depresí, ale naštěstí se pomalu vytrácela, když jsme se snažili vařit puding, sledovat LOL bez toho, aniž by pořád mluvila o tom, jak jsou ti herci hezcí a podobně. Bylo to moc prima (dokonce i ta převrhnutá kytka na podlaze! :D ) a jsem ji za všechno vděčný. Dokonce se snažila i fotit, ale nějak se ji to nedařilo, když jsem se pořád hýbal. Usnuli jsme asi ve čtyři ráno, kdy už nebylo co dělat a byli jsme unavení. Ráno, když Gabb. odjela jsem začal uklízet, a o hodinu později jsem vyjel do Karoliny se svým kamarádem Záthurem. Nejdřív jsem byl docela nervózni, protože mimo školu jsme se moc neznali a jak je o mě známo, s mužskou částí populace si nemám moc co říct. Naštěstí jsme se rozkecali a tak jsem si sobotu užil naplno. Dokonce jsem opět nevydržel a utratil dalších šest stovek za super skinny jeans z H&M. Upřímně, připadá mi to, jakoby vzali dámské legíny, našili na ně kapsy, přejmenovaly to na extra úplé džíny a začali to prodávat v pánském oddělení. Nikdy jsem na sobě neměl nic tak úplého! Je to naprosto šílený, a když vyjdete ven, připadá vám to, jakoby jste na sobě nic neměli. Bože je v tom taková zima -.-
Každopádně děkuji za krásné zpříjemnění víkendu, protože tohle je ta příjemná část.

PS: Nové triko

Dnešek byl oproti včerejšku katastrofa! Už od rána mě bolí hlava a je mi špatně. Do toho jsem si dokázal rozdrtit poslední zbytky vlídnosti od nejmenované osoby a to není moc dobré. Jakoby nestačilo, že mi to všechno vrtá hlavou už pořádně dlouhou dobu. Já si prostě nedal říct a pitval se v tom až do drobných detailů. Musel jsem si prostě udělat v citech ještě větší BORDEL než tam teď mám. Už nic nepomáhá. Nevím ani, jak dál..Nevím nic.