Lost myself

  Úžasná písnička, že? Vyvolává ve mě tolik krásných vzpomínek. Minulost..

Dlouho jsem uvažoval nad zveřejněním tohohle článku, protože jsem si pořád nechtěl připustit, že se to opravdu děje a ztrácím všechny okolo.

Přes víkend jsem si užíval volna a plno zábavy s Giem, byl na mini-akci tanečního sboru mé kamarádky, kde jsem vyhrál plno skvělých "cen" a byl jsem trošku středem zájmů. Parádní lidé, skvělá hudba a atmosféra. No, ono by to nemohlo být tak dobré aniž by se něco zvrtlo. O tom, jak jsem poslední dobou uzavřený jsem se tady už zmiňoval, ale to, že se odcizuji s dvěmi největšími kamarádkami, to je novinka. Už od minulého týdne jsem agresivní, tichý a smutný, čehož si Gabb všimla a nejdřív se mi snažila pomoct. Bohužel jsem se od ní nějak izoloval a skoro spolu nemluvíme. O víkendu mi řekla i pár věcí, které celkem zabolely, i když to nemělo vyznít tak jak vyznělo, pořád to byla pravda a to bolí ještě víc. Už semnou ani netráví přestávky, volné hodiny, prostě žádný volný čas. Nechci si hrát na chudin
ku a pořád si stěžovat, když za všechno prakticky můžu já, ale je to tak. Moc mi chybí staré časy a hlavně prázdniny, protože teď nemám tolik volného času, nejsem tak uvolněný a už vůbec nemůžu spát. Chci znova začátek června, kdy se vše zdálo krásné a já neměl depky.

K tomu jsou ve středu třídní schůzky, čehož se až tak neobávám, protože mám známky průměrné a chování taktéž. Vlastně moment, tak to není! Hrozně jsem polevil v chemii, kde mi kvůli jedné známky průměr klesl až na 4 a opravu si asi těžko napíšu, když celý ten bordel nechápu. Opravdu mám obavy z toho, co bude rodičům profesor vykládat.. Na druhou stranu je to poprvé, co takhle řeším známky a snad mě to k něčemu bude motivovat! :D

...MUSÍM SE ZMĚNIT...