MAGIC

Dnešek je kouzelný sám o sobě. Za vinu to má mé rozhodnutí nechat se tetovat. Konečně jsem se rozhoupal ke konečnému činu a přesně v deset hodin dopoledne začala ta pravá magie. Jak jistě víte, rozhodl jsem se pro jednoduchý obrázek relikvií smrti na levé předloktí. Na starosti mě měl Boris mladší z tetovacího studia Styx. To, jak mi vyměřoval ruku a kreslil si návrhy, které následně obtiskl na mou kůži bylo tak nesmírně zajímavé a já z toho byl úplně na větvi. Nečekal jsem, že je s tím taková práce a tolik trpělivosti. Ze začátku se mě jen ptal na školu a podobná "suchá" témata k rozproudění rozhovoru, aby mě trochu zklidnil a abych nevnímal tu nepříjemně slabou bolest. Byla to jehla propíchávající mou kůži šedesátkrát za sekundu. Myslel jsem, že omdlím ale po pár minutách jsem to už skoro nevnímal. Byl pečlivý a celý proces tetování trval asi čtyři hodiny. Konverzace kupodivu nestála a celou tu dobu jsme se bavili o hudbě, přírodě, studiu a o podobných tématech. Možná jsem si s ním tak dobře rozuměl, protože byl poměrně mladý a měl podobné názory jako já. Dokonce v průběhu tetování se ve studiu objevila dívka, která měla to samé na pravé ruce. Takže obrovská náhoda! Za tu dobu si babička stihla udělat piercing a já byl vyjevený když jsem viděl, jak ji to slušelo. Jediné čeho se obávám, je můj tatínek. V jistém směru je velice pokročilý a jde s dobou, ovšem neuznává žádné hyzdění (tím je myšleno propíchávání uší, obarvování, či odbarvování vlasů, tetování a podobné hezké věci.) těla. Bojím se, až začne vyšilovat kvůli tomu, jak moc velké to mám a že jsem nespolehlivý a nedokáže mi už v ničem věřit. Je sice pravda že to mám o trochu větší než jsem plánoval, ale pro mě to bude aspoň příjemná vzpomínka na má mladá léta plná rebelie a experimentů. NELITUJU TOHO!

Máte taky nějaké podobné příhody? Dost by mě zajímaly vaše názory, proto neváhejte, a klidně se do komentářů rozepište! Rád si to přečtu.