We can't stop.

Začínám si nějak libovat v anglických nadpisech. Nebojte, už toho nechám. Jen tento výraz je více než příhodný pro tento článek.

Nemohl jsem vystát myšlenku, že se s Gabb. neuvidím dva měsíce(61!) bez pořádného rozloučení. naštěstí to ona viděla stejně, a do školy jsme oba přišli o hodinu dříve, abychom si spolu mohli ještě pořádně popovídat a rozloučit se. Když se ohlížím zpět, uvědomuji si, jak málo času jsme měli. A ještě méně času jsme měli, když celá věc nabrala na otáčkách. Stejně jako v posledních dnech jsme spolu i dnes seděli na "půdě" školy a povídali si. Po chvíli jsem ji objal, chytil za ruku a zády si ji k sobě přivinul. Mluvili jsme dále. Zdvihla hlavu, podívala se mi do očí, a než jsem se vzpamatoval, líbali jsme se! I když jsem po tom už od předešlého večera toužil, tak to byl ze začátku šok a celý jsem znejistěl. Po každém pohybu našich rtů ze mne ale strach opadával, až jsem naprosto podlehl jejich kouzlu. Doslova jsem si "užíval každý centimetr čtvereční jejich rtů", jak sama jednou řekla. Když mi rukou projížděla ve vlasech, cítil jsem obrovskou vlnu vzrušení. Vše to bylo jako ve snu- naše rty, vzájemně propletené prsty, její jazyk a to, jak celá žhnula ! Tak krásně voněla a mi se to všechno tak moc líbilo. Do smrti nezapomenu na okamžik, kdy mě G. líbala za melodie Young and Beautiful. Od té události neuplynula doba, co bych si na to znova a znova nevzpomněl. Opět jsem si potvrdil, jak moc zmatený jsem ohledně mé orientace. Ale to je mi teď úplně jedno, hlavně že jsem s NÍ!. Jakoby ani minuta neuplynula a už zvonilo. Oba jsme skučeli a protestovali proti řinčícímu zvonku, ale nemělo to žádný efekt. Museli jsme jít do třídy pro vysvědčení.

Když už jsme se dopracovali k tomu vysvědčení, řeknu i k němu pár slov. Nejsem s ním ani spokojen, ani nespokojen. Celý rok jsem to flákal, a tak mi ty známky tak nějak vyhovují. K tomu se odvíjí ještě jedna věc. A to sladká odměna v podobě penízků (Tohle zní opravdu moc snobsky.). Opět jsem neodolal, a vlezl hned do prvního butiku v Avionu. V RESERVED jsem opět všechno utratil. Ale stálo to za to, protože tak neskutečně HIPSTA triko jsem dlouho neviděl. A ty boty! Dlouho jsem hledal nějaké, které mi budou vyhovovat jak vzhledem, tak i pohodlím. A našel jsem přesně to, co jsem hledal. Útrata celkově za zhruba devět stovek. Půlku zatáhla maminka. Asi si k sobě znova nacházíme cestu skrze nakupování.

Všechno se mi v životě zlepšuje.. Prosím, ať to už nikdy není jiné!










4 komentáře:

  1. opravdu depresivní článek -_-

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V cem ti pripada depresivni? :) ..mel pusobit presne opacnym dojmem.

      Vymazat
  2. Nic proti je to můj názor, ale nekupuje si tě maminka? :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No prave ze ne. Musel jsem ji prekecavat aby polovinu zatahla za mne :D

      Vymazat

Jste skvělí! :)